|
|
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
|
|
|
Vývoj chemických a mikrobiálních vlastností půd rekultivovaných a nerekultivovaných travních porostů
Čížková, Barbora ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cepáková, Šárka (oponent)
Pro úspěšnou obnovu stabilních ekosystémů na výsypkách je potřeba znovuvytvořená plně funkční půda. Výsypkové substráty však často mají nevhodné zrnitostní složení, extrémní pH nebo jsou toxické. Také postrádají důležitou recentní organickou hmotu, která zlepšuje celkovou kvalitu půdy a je proto nezbytná pro vznik kvalitní a úrodné půdy. Proto je obnova ekosystémů na výsypkách zpočátku velmi pomalá. Pro urychlení tohoto procesu byla vynalezena řada rekultivačních opatření - například navážka ornice na výsypkové substráty. Díky přítomné organické hmotě v ornici je vznik půdy rychlejší a mnohdy se svými fyzikálně - chemickými vlastnostmi pak výrazně neliší od vyvinutých půd. Na Velké podkrušnohorské výsypce již byla provedena řada prací na téma vývoje půd, žádná z nich se však netýkala travních porostů. Cílem této práce tedy bylo získat ucelené informace o vývoji chemických a mikrobiálních vlastností půd, které byly rekultivované navážkou ornice a následně zatravněné a porovnat je s vývojem na plochách zarostlých spontánní sukcesí. Bylo zjištěno, že celkový obsah uhlíku roste s časem jen u rekultivovaných ploch a největší nárůst je v hloubce 13-18 cm. Objemová hmotnost klesá s časem u obou chronosekvencí do hloubky 12 cm. Nárůst celkového obsahu dusíku byl pozorován taktéž u obou chronosekvencí, ale...
|
|
|
Vztah obyvatel ke krajině příbramských výsypek
Káčerek, Pavel ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Hiršová, Miloslava (oponent)
V bakalářské práci bude řešen vztah obyvatel ke krajině příbramských výsypek. Existující vztah a postoj obyvatel bude zkoumán na vybraném vzorku obyvatel, kteří žijí v těsné blízkosti výsypek. Metodou pro tento výzkum bude polo-strukturovaný rozhovor s konkrétně stanovenými otázkami týkající se tématu celé práce. Dosavadní a možný záměr Příbramské výsypky z krajiny zcela odstranit by měl obyvatele podnítit k projevení jejich postojů, názorů a citových vazeb na toto téma. Závěrem celé práce by tak měl být ucelený obraz tohoto vztahu obyvatel ke krajině, který bude sloužit jako důležitý faktor, při postupu v manažerském rozhodování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Základní problémy implementace Rozhodnutí Rady 2003/33/EC‚ kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách
Finfrlová, Pavla
Rozhodnutí Rady 2003/33/EC upravuje přijímání odpadů na skládky, a to jak na povrchové, tak i do podzemních úložišť. Týká se tedy jak problematiky upravené zákonem 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcími předpisy kde bude třeba novelizovat vyhlášku č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, tak i problematiky spadající pod zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě s jejich prováděcími předpisy, kde bude třeba novelizovat vyhlášku č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech a všechny předpisy související. Úpravu týkající se podzemních prostor není možné provést bez součinnosti s ČBÚ, neboť se jedná o zvláštní zásah do zemské kůry dle horního zákona a je třeba jednoznačně oddělit problematiku ukládání odpadů do podzemí (podzemní skládky) od využití odpadů pro hornickou činnost (např. popílky včetně fluidních s obsahem volného vápna pro výrobu základkových směsí, což je technologie využívaná v hornictví mnoho let). Rozhodnutí souvisí i s přejímáním technických norem, tj. s plánem činnosti Českého normalizačního institutu. Studie obsahuje návrh postupu implementace rozhodnutí.
|
|
|
Návrh ideového řešení integrovaného systému nakládání s komunálními odpady
Šetelík, Jan
Studie přináší popis současného stavu nakládání s komunálním odpadem v kontextu českých a evropských právních norem, zabývá se produkcí odpadů a stanovuje cíle ke zvýšení efektivity nakládání s komunálním odpadem. Jsou uvedeny záměry výstavby zařízení pro nakládání s komunálními odpady v rámci POH krajů. Rozsáhle je prezentován přehled možností uplatnění jiných technologií než skládkování. V závěru je navržen integrovaný systém pro nakládání s komunálními odpady včetně odhadu investičních nákladů na jeho zavedení.
|
|
| |
|
|
Toxikologie zplodin hoření
SIKORA, Henryk
Významným rizikem požáru je vznik toxických zplodin. Tyto látky následně ohrožují jednotky hasičských záchranných sborů a obyvatele v blízkém okolí. Toxické zplodiny se týkají téměř 50% všech oběti požáru a jsou příčinou třetiny smrtelných oběti. Množství a složení zplodin závisí do značné míry na podmínkách termodegradace, především teplotě a množství kyslíku v okolní atmosféře. K předcházení nebo minimalizování následků vzniku toxických zplodin patři rychlá a kvalitní analýza. Zde se osvědčily nejvíce metody plynové chromatografie a hmotnostní spektrometie spojené s mikroextrakci na tuhou fázi. Součásti této práce je analýza zplodin vybraných materiálů a studium jejich toxických vlastností. Jedná se především o dřevo, ropné látky, kaučuky a různé typy plastů. Analýzou těchto zplodin bylo identifikováno více jak 300 látek. Jedná se především o oxidy uhlíku, oxidy dusíku, oxidy síry, těkavé organické látky, polycyklické aromatické uhlovodíky, ad. Monitorování zplodin hoření bylo prováděno i poblíž velkých požáru. Poznatky byly doplněny informacemi z odborných studií a události z minulých let. U identifikovaných látek, které přestavují největší ohrožení zdraví, byly popsány nejdůležitější toxické vlastnosti s důrazem na akutní expozici, příznaky intoxikace a možné následky. Na základě všech těchto poznatků jsou navržena ochranná opatření v souvislosti se vznikem toxických zplodin.
|
|
|
Vliv okolní vegetace na průběh sukcese na kladenských haldách
DVOŘÁKOVÁ, Helena
Předmětem této práce bylo zhodnotit vliv okolní vegetace na druhové složení kladenských hald po těžbě černého uhlí. V průběhu vegetačních sezón 2009-2011 byla zaznamenána abundance druhů na haldách a jejich okolí do 100 m a následně zpracována za použití ordinačních metod (DCA a CCA) a jednorozměrných statistických metod. Zdá se, že na druhové složné vegetace hald mají vliv typy land cover a procento starého lesa přítomné v letech 1836 - 1852 do 100 m a 1 km od okraje haldy.
|
host ::
RSS.